Méně známé Japonsko

Dovolená zde samozřejmě nebude laciná záležitost, to je pochopitelné. A cestovní kancelář má jistě skvělý program. Ale co kdybyste to zkusili jinak. Po svém. A já přidám několik postřehů, které nejsou v každém bedekru.

Japonsko je země suši. Ale pozor, podstatná není ta ryba v něm, nebo něco jiného, ale ta omáčka, nebo to co to všechno pojí dohromady.

Když budete hledat Fudžijamu, tedy onu slavnou sopku, neptejte se na ni v jejím původním názvu. Japonci sice pochopí co se po nich chce, ale oni sami výraz pro horu „jama“ nepoužívají. Kdo ten výraz použije je u nich za hloupého. Proto se ptejte na Fudžisan. Tím se blýsknete svými znalostmi japonštiny, ale i před místními lidmi bude Někdo. Oni totiž místo „jama“ říkají hoře „san“.

Navštivte hru zvanou „Bo-tajoši“. Ne, pokud máte měkkou povahu. Při této hře totiž teče krev a kosti se lámou zcela běžně. Je to boj dvou mužstev z nich jedno musí dobýt vztyčený stožár, na kterém je ninja. Ten brání sedmdesát pět hráčů. A dalších o stejném počtu se snaží stožár povalit.

Když budete cestovat taxíkem, nesnažte se otevírat dveře, ty zde otevírá automat. Vyhnete se trapasu z neznalosti.

Spropitné je pro Japonce urážka, tak pozor na to.

Nenechte se překvapit nebo zaskočit „wašiki“. Oč jde? O záchod. Jmenovaný není evropský. Ale jinak klasické tam samozřejmě jsou také, hlavně tam kde se předpokládá pohyb turistů. Ale vy jste jiný turista, vy chcete zážitky.

Na závěr jen takovou perličku. Pokud budete navštěvovat chrámy, malé hospůdky zvané „izakaja“, historické budovy a svatyně, mějte zásobu ponožek, protože všude tady se vyzouvá. A na odpadky noste pytlík, protože když zde proběhl útok sarinem, Japonci odstranili skoro všechny odpadkové koše. Takže najít jej na veřejném prostranství třeba vůbec nemusíte. Ne, aby vás napadlo s odpadky udělat cokoli jiného, než je zlikvidovat třeba v hotelu.

Příjemný pobyt.